Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červen, 2017

Líné dny

Obrázek
Některé dny jsou těžší. To se musím přemlouvat, abych vstala z postele a nějak přežila.
Poslední dobou však nemám s nedostatkem energie či motivací problém a ukážu vám, co pro to dělám!


Co mi asi nejvíce pomáhá nelenit je diář, do kterého si zapisuji většinu věcí, co se mi v konkrétním dni staly. Vždy se snažím, aby ty dobré věci převládaly, snažím se najít na každém dni něco pozitivního. Krycí jméno deníček. Nutí mě přemýšlet nad zítřky a díky němu si plánuji i dny dopředu. Rovnou si naplánuji, kdy budu další den cvičit nebo co budu jíst. Nemusím tak věci organizovat v průběhu dne.  Samozřejmě jsem leckdy líná si do toho diáře i zapisovat, avšak položila jsem si ho na noční stolek s návykem, že se nechodí spát před tím, než si celý den zapíšu.


Jakmile mám to štěstí, že nejsem zrovna na intru a válím si šunky doma, snažím se vždy cvičit ráno. Před cvičením ještě sním něco, co obsahuje sacharidy, třeba banán a po cvičení si dám už normální snídani. Vzhledem k tomu, že jsem vášnivý hráč…

Můj život na intru

Obrázek
To jsem dostala v deváté třídě skvělý nápad. Co zkusit ten můj život nějak okořenit!? Začnu si svůj příběh psát někde úplně jinde. Nová škola, noví lidé, kamarádi, zkušenosti, zážitky. Četli jste někdo Hledání Aljašky? Tak přesně tak bude můj život nabitý!

Po prvním roce na internátu musím říct, že to tak žhavé není.

Jak tedy vypadá můj obyčejný den na internátě?

Ráno si vstanu o hodinku a půl dříve, než bych potřebovala. Co může být krásnější, než ráno vstávat za zvuky nukleárního alarmu? Páč moji drahou spolubydlící žádný jiný zvuk asi nevzbudí a ona přeci potřebuje hodinu a půl na to, aby na sebe napatlala makeup.
Já ráno nepotřebuji tolik času, jsem ten typ, co se převlíkne, hodí věci do tašky a odejde. Bývaly časy, kdy jsem ještě chodila na snídaně. Snídaně na intru se skládá z bílých rohlíku a těžkého výběru mezi máslem a marmeládou. Jednou do měsíce, jsme dostávali i příděl šunky, to byl vždy šťastný den. Později když jsem se uchýlila k zdravému životnímu stylu jsem si musela n…

Jak jsem začala cvičit

Obrázek
V posledním článku jsem se zaobírala otázkou proč, dnes bych chtěla rozebrat, jak jsem vlastně cvičit začala. (Nic o jídle, o tom si popovídáme někdy příště, užijte si třeba ale jeho fotečky aspoň.)

Nikdy před tím jsem se nějak extrémně nehýbala. Byla jsem navyklá po příchodu ze školy hodit tašku do kouta a začít hrát videohry. Tudíž zařadit pohyb do mého života nebylo nejsnadnější.
Musím zmínit, že důležité je mít nějaké znalosti, myslet si totiž, že dvacet dřepů se dá považovat za obstojné cvičení asi není úplně správné. Na druhou stranu zase není dobré jich mít až moc, to pak někdo řekl tohle, další řekl tamto a najednou je ze všeho nepřehledný guláš a člověk pořádně neví, co si má myslet.



Vždy jsem si říkala, že by bylo skvělé, kdybych mohla chodit běhat. Bohužel jsem v tu dobu byla velice ovlivněná názory svého okolí, které mě brzdily. "Co kdyby mě náhodou někdo viděl!?" No rodiče o tom nesmí vědět vůbec, ani nejbližší kamarádi!" Ano, s odstupem času mi tohle všech…

Proč jsem začala cvičit?

Obrázek
Nebaví mě cvičit a miluji nezdravé jídla.
A i přes to všechno se nějak tak snažím. 

Možná máte podobný problém. Dny tak nějakou plynou a vám je to vlastně jedno, vzhledem k tomu, že jste se svoji postavou spokojeni.  Možná bych tomu neříkala spokojenost, spíš smíření s tím, že mi to za tu snahu nestojí. 
Každý den to mám v hlavě a musím na to neustále myslet. Každý den si stoupám před zrcadlo jako fanatik a spekuluji, jestli jsem někde náhodou nezhubla. Uplyne týden a nic se neděje. Najednou dva, tři a výsledky pořád nikde. To pak člověk do toho starého stereotypu zase spadne.  Nesnáším motivační kecy, někdy se člověk může snažit jak chce, ale úspěch není zaručený.  Tak nějak neustále přestávám a začínám. Pořád dokola.  Když jsem začínala cvičit, měla jsem kolem 64 kilo, po necelém roce mi váha spadla na 53, bohužel jsem si tento styl života s příchodem zimy neudržela a teď se znova pohybuji kolem 60 kilo. Což je asi přijatelné, nejsem nějak vyloženě tlustá, ale ani nejsem hubená. 
D…

Vítejte na mém dalším novém blogu!

Obrázek
Tenhle článek není ničím zajímavý.

Chtěla bych vás přivítat na blogu o zdravém životním stylu, či spíše bych ho nazvala mým nezáživným deníčkem.  Už nějaký ten pátek se snažím zhubnout, bohužel se mi nějak nedaří a doufala jsem, že mi třeba založení nového blogu pomůže motivovat se. A tak bych zde chtěla shromažďovat momenty z mého života.  Snad se vám zde bude líbit a najdete tu nějakou inspiraci.